LITURGICKÝ ROK STRUNOU I HLASEM, BAROKNÍM ČASEM / Columba Lauretana (CL Rec.)

Liturgický rok strunou i hlasem, barokním časem

Písně z barokních kancionálů hraje soubor Columba Lauretana

1. Rorate, coeli (2. adventní) - Adam Václav Michna z Otradovic (Svatoroční muzika) 2:57

2. Divná seť Milost stala - Jan Jozeff Božan (Slavíček rájský) 3:50

3. Angelus ad Pastores ait - Jan Miroslav Weingart 1:21

4. Vánoční magnét a střelec - Adam Václav Michna z Otradovic (Česká mariánská muzika) 2:08

5. Píseň na kteréhokoliv svatého - Jan Jozeff Božan (Slavíček rájský, text - A.V.Michna) 2:35

6. Loučení P. Krista s Pannou Marií - Karel Václav Hollan Rovenský (Capella Regia Musicalis) 3:49

7. Jiná o Vzkříšení Páně - Adam Václav Michna z Otradovic (Svatoroční muzika) 3:02

8. Ave Maria - Alberik Mazák (Cultus Harmonicus) 3:39

9. Na den sv. Antonína Paduánského - Jan Jozeff Božan (Slavíček rájský) 3:17

10. Vítání sv. Ducha do Srdce - Adam Václav Michna z Otradovic (Svatoroční muzika) 2:18

11. Loquebantur - Jan Miroslav Weingart 1:47

12. Píseň o sv. Františku Seraphickém, svět potupujícím - Adam Václav Michna z Otradovic (Svatoroční muzika) 4:13

13. Píseň o sv. Bartoloměji - Karel Václav Hollan Rovenský (Capella Regia Musicalis) 2:41

14. Staré včely - Jan Miroslav Weingart (text - Jan Jirásko) 1:52

15. Confundantur superbi - Alberik Mazák (Cultus Harmonicus) 2:44

16. Slunce za horu zapadá - Jan Jozeff Božan (Slavíček rájský) 2:48

Columba Lauretana:

Josefína Matyášová - zpěv, housle / vocal, violin

Markéta Hartingerová - zpěv, harfa, flétna / vocal, harp, flute

Vojtěch Nejedlý - violoncello, zobcová flétna / cello, recorder

Milan Duspiva - kytara, břinkátko / guitar

Jakub Kunčík - zpěv / vocal

Jan Hartinger - zpěv, klarinet / vocal, clarinet

Petr Štěpán - hoboj/ oboe

Jan Jirásko - bubny, tamburina / drums

Kateřina Bartošová - violoncello (10) / cello (10)

Nahráno 3. a 4. září 2011 v kostele Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí v Praze.

Na zteřelých listech starých zpěvníků se dochoval vzácný poklad. Oplývá bohatostí slovní, melodiemi srdce povznášejícími, veselými i rozjímavými, které věrně kopírují církevní rok a nacházejí podivuhodný výraz pro rozličné okamžiky života. Tak se nám otevírá hluboká zkušenost tvůrců těchto knih, kteří často celý život písně sbírali, nebo komponovali. Můžeme jí pak okusit v jedinečné sounáležitosti, kterou prožíváme, když tyto skladbičky "na každý den" společně zpíváme, nebo posloucháme...

Adam Václav Michna z Otradovic byl vážený jindřichohradecký měšťan, který na úsvitu barokní epochy vytvořil kancionály z vlastních písní kombinujících starší hudební prvky s novou homofonní skladebnou technikou. V jeho textech často nacházíme bohatou obraznost, která jej řadí mezi nejvýznamnější básníky této doby. Václav Karel Hollan Rovenský byl varhaníkem na Vyšehradě, poustevníkem na Valdštejně a s procesím se dostal až do Itálie. To ovlivnilo i jeho písňovou tvorbu, kterou vydal v kancionále Capella Regia Musicalis, kde se jeho vlastní dílo pojí se skladbami sebranými Jan Jozeff Božan, dlouholetý farář z Chroustovic, se vydání svého rozsáhlého díla, čítajícího mimo písní i několik mešních ordinárií a desítky "rozjímání" k různým příležitostem, již nedočkal. Mocný mecenáš hrabě F. A. Špork je vydal 3 roky po jeho smrti v roce 1719 v obrovském nákladu 12 000 výtisků. Tak se stal Slavíček rájský součástí muzicírování snad na každém českém kůru. Trochu stranou těchto tří stojí Alberik Mazák, cisterciácký mnich z Vídně, o němž jsou dostupné pouze velmi sporé biografické informace. Ve svých skladbách dosahoval s minimálními prostředky velmi přesného vyjádření textu. Baroko je dodnes intenzivním podnětem a inspirací. To se odrazilo i ve třech miniaturách Jana Miroslava Weingarta, které dělí od zbytku písní bezmála 300 let.